(0:02) Úvod, hosté a záměr debaty

Moderátorka otevírá „Infoservis Speciál“ věnovaný nové pozici ve školách – sociálnímu pedagogovi. Zdůrazňuje, že téma chtějí uchopit z více úhlů: ministerstvo, zřizovatel i praxe, a zasadit je do širšího kontextu fungování škol. Představuje hosty: Hanu Šiškovou (místostarostka Prahy 7), Veroniku Novotnou Šebestovou (MŠMT, systémové nastavení odborných pozic ve školách) a Jiřího Daňka (Asociace sociálních pedagogů), který téma dlouhodobě sleduje z praxe.

(0:49) Kdo je sociální pedagog a proč je důležitý

Veronika Novotná Šebestová popisuje sociálního pedagoga jako zaměstnance školy vykonávajícího přímou sociálně-pedagogickou činnost v rámci výchovy a vzdělávání podle školského zákona. Jádrem jeho role je pomoc při řešení problémů žáků, které často nesouvisí jen s učením, ale s rodinným zázemím, nedostatečnou podporou zákonných zástupců nebo životními podmínkami dítěte. Sociální pedagog je prezentován jako klíčová „spojka“ mezi školou, rodinou a dalšími institucemi.

(1:26) Odlišení od jiných školních rolí a využitelnost v každé škole

Na otázku, čím se liší od jiných pedagogických a poradenských pracovníků, Veronika Novotná Šebestová zdůrazňuje podpůrnou a preventivní povahu role. Zatímco učitelé se soustředí primárně na výuku, sociální pedagog pracuje se sociálním kontextem dítěte: vztah rodiny ke škole, podpora školní docházky, prevence předčasných odchodů ze vzdělávání a posilování sociálních a socioemočních kompetencí žáků. Zaznívá, že nejde jen o práci „pro znevýhodněné“ v ekonomickém smyslu; uplatnění má v každé škole, protože náročná životní situace může potkat kdykoli jakékoli dítě.

(2:21) Perspektiva zřizovatele a praxe: proč je prevence zásadní

Zřizovatelský pohled (Praha 7) vychází z několikaleté zkušenosti: potřeba sociálních pedagogů je vnímaná napříč školami, zvlášť akutně ve školách ve vyloučených lokalitách a tam, kde byl vyšší podíl podpory z projektů (po jejich ukončení školy o část podpory přišly). Hana Šišková doplňuje, že i mimo tyto školy existují děti, jejichž výkon a školní úspěšnost ovlivní rozvody rodičů, nemoc v rodině, vztahové a socioekonomické problémy. Sociální pedagog pomáhá situaci „rozklíčovat“ a směřovat pomoc k jádru problému u dítěte i rodiny.

Jiří Daněk potvrzuje, že sociální znevýhodnění se objevuje napříč regiony a typy škol, jen se často vidí až extrémy. Zdůrazňuje význam prevence a včasnosti: čím dřív, tím lépe. Sociální pedagog pracuje i se třídami a propojuje aktéry tak, aby se obtíže řešily dřív, než přerostou.

(4:44) Konkrétní příklady práce: šikana, OSPOD, sociální služby

Na ilustraci role uvádí Jiří Daněk příklady, kde sociální pedagog koordinuje spolupráci uvnitř školy (školní psycholog, metodik prevence) i mimo školu. U šikany či vážných vztahových problémů může být nutné zapojit kurátora pro děti a mládež z OSPOD, protože jde o situace přesahující běžné možnosti školy. Jindy je třeba navázat sociální aktivizační služby pro rodiny s dětmi, například když rodiče potřebují posílit rodičovské kompetence nebo řeší dávky, bydlení či jiné sociální otázky. Důležitý motiv je, že sociální pedagog přivádí do spolupráce instituce a služby primárně „k rodině“, aby se pomoc skutečně děla tam, kde je potřeba.

(5:48) Legislativní zakotvení a financování od roku 2026

Debata se přesouvá k legislativě. Veronika Novotná Šebestová shrnuje, že od 3. 9. 2025 se sociální pedagog stal pedagogickým pracovníkem a od 1. 1. 2026 je možné pozici financovat ze státního rozpočtu. Vysvětluje rámec „PHmax / PHP Max“ jako maximální rozsah úvazků, které stát škole zafinancuje, s podmínkou, že jde o běžnou ZŠ s alespoň 180 žáky, přičemž rozhoduje průměrný počet žáků k 30. září za předchozí tři roky. Z těchto prostředků lze financovat tři podpůrné pozice: psychologa, speciálního pedagoga a sociálního pedagoga.

V otázce rozdělování úvazků zaznívá, že legislativa pracuje s těmito třemi pozicemi a že školy mají primárně využít psychologa nebo speciálního pedagoga a následně až sociálního pedagoga.

(6:59) Jak to dělají ředitelé v praxi a kde je „bílé místo“

Jiří Daněk popisuje, že ředitelé úvazky nastavují podle financí a hlavně podle dominantních potřeb školy. Kde je mnoho žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, volí se často speciální pedagog; kde je silné téma sociálního znevýhodnění, propojování školy s komunitou, prevence a wellbeing, volí se psycholog nebo sociální pedagog. Některé školy se snaží pokrýt všechny tři role kombinací úvazků, jinde existuje jen dvojice (např. speciální pedagog + sociální pedagog) nebo dokonce pouze sociální pedagog.

Zaznívá však problém kapacit a udržitelnosti: po skončení projektu Podpora rovných příležitostí se počty sociálních pedagogů ve školách snížily; existuje možnost financování z OP JAK, ale současné nastavení financování není podle praxe plně dostačující vzhledem k potřebám škol. Některé pozice proto zanikly, protože nebyly finančně zajištěné.

(8:42) Role zřizovatele: dostupnost odborníků a příklad Prahy 7

Hana Šišková navazuje, že ředitelé někdy volí i podle dostupnosti lidí – například školní psycholog se v některých regionech shání obtížně, zatímco sociální pedagog může být dostupnější a může sehrát významnou roli v prevenci psychických obtíží dětí. Zřizovatel může pomoci jak tím, že škole pomůže „uvidět“ potřebu, tak přímou finanční podporou.

Praha 7 uvádí konkrétní praxi: dlouhodobě financuje deset pozic sociálních pedagogů napříč školami i mateřskými školami (ač původně začínali projektově). Podle Hany Šiškové přínos zasahuje napříč školami a školkami a zřizovatelská podpora je v tomto modelu zásadní.

(9:48) Kdo má být lídrem zavádění pozice a vazba na wellbeing dětí i učitelů

Na otázku, kdo má pozici prosazovat, Hana Šišková tvrdí, že sociální pedagog by měl být v každé škole, protože problém může mít každé dítě. Lídrovství vidí jako spolupráci ředitele a zřizovatele: ředitel zná konkrétní děti a potřebuje bezpečné klima školy, zřizovatel chce kvalitní školu nejen po stránce budovy, ale především po stránce bezpečí, podpory a spokojenosti dětí. Zaznívá, že sociální pedagog podporuje i ředitele a učitele a přispívá k jejich wellbeingu, tedy i k prevenci přetížení a vyhoření.

(11:06) Sociální pedagog a podpora talentu a aspirací dětí

Moderátorka otevírá i pozitivní rozměr: roli sociálního pedagoga při rozvoji talentu a motivace. Hana Šišková říká, že sociální pedagog může být motivátorem tam, kde rodina dítě dost nepodporuje. Může podpořit rozvoj talentu nebo i „jen“ povzbudit dítě, aby usilovalo o střední školu. Zaznívá apel, aby se nemluvilo jen o negativních situacích, ale i o posilování šancí a podpory potenciálu.

(12:07) Přímá pedagogická činnost a další zdroje financování

Veronika Novotná Šebestová uvádí, že od 1. 1. 2026 je jednotně nastavená přímá pedagogická činnost sociálního pedagoga v rozsahu 24 hodin týdně na plný úvazek. Kromě financování přes PHmax zmiňuje další zdroje: prostředky zřizovatele, vlastní zdroje školy nebo doplňkovou činnost, vždy podle možností konkrétní školy.

Zaznívá, že v mateřských a středních školách jsou pozice sociálního pedagoga aktuálně zajišťovány a financovány přes OP JAK, a připomíná se, že financování z dřívějšího projektu (PROPU) skončilo.

(13:02) Detailní model Prahy 7: sdílení mezi školami, ukotvení na úřadě a podpora týmu

Hana Šišková popisuje, že Praha 7 nyní financuje všech deset pozic z rozpočtu městské části; část sociálních pedagogů je zaměstnána i na úřadě. Motivace k zavedení vznikla při hledání příčin školní neúspěšnosti – rodina a situace dítěte se ukázaly jako zásadní. Myšlenka se objevila kolem roku 2019, v roce 2021 začali pilotně projektově v jedné škole a rychle rozšířili na další školy díky zjevnému přínosu.

Konkrétní zázemí: Praha 7 má šest základních škol (dvě s detašovanými pracovišti, jedna škola dle § 16) a sedm mateřských škol. Deset sociálních pedagogů působí na osmi budovách ZŠ. V mateřských školách mají sdílené pozice (aktuálně dvě, rozšiřují na tři), protože potřebu vnímají jako obrovskou a platí „čím dříve, tím lépe“.

Důležitá je kontinuita mezi MŠ a ZŠ: sociální pedagogové spolupracují a „předávají“ rodinu – práce začíná v MŠ, na ZŠ ji sociální pedagog přebírá, a škola je připravená. Se souhlasem rodičů se mohou sejít sociální pedagogové, rodina i škola, takže dítě dostává podporu hned na začátku. Hana Šišková zdůrazňuje, že je to skokový rozdíl oproti situaci, kdy se problémy začnou řešit až po projevu školního neúspěchu.

Součástí modelu je i týmové ukotvení: sociální pedagogové jsou zaměstnáni nejen ve školách, ale i na úřadě (oddělení podpory sociální pedagogiky). Jeden den v týdnu věnují společné spolupráci, supervizi, intervizi, dalšímu vzdělávání a případovým setkáním. Zaznívá, že nenechat sociálního pedagoga „samotného“ a dát mu metodické vedení a oporu kolegů je klíčové.

(17:54) Praktické rady pro zřizovatele: aby pozice nebyla jen formální

Hana Šišková formuluje, co má zřizovatel udělat pro funkčnost pozice. Začíná uvědoměním, že sociální pedagog je potřebný, a porozuměním přínosům pro školu i zřizovatele. Důležitá je komunikace se školami a možnost inspirovat se dobrou praxí – například společná návštěva školy, kde to funguje (Praha 7 tuto možnost nabízí). Následuje důraz na financování a udržitelnost a na propojení se sítí aktérů v území: OSPOD, neziskové organizace a další služby pro děti a rodiny. Podle Hany je budování této sítě více úkolem zřizovatele než jednotlivce.

Moderátorka upozorňuje, že vznikly dva letáky (pro zřizovatele a pro ředitele), které stručně a přehledně shrnují benefity a přínosy sociálního pedagoga.

(19:39) Mateřské školy: systémová mezera a argument „začít co nejdřív“

Moderátorka konstatuje, že systémově sociální pedagog v mateřských školách zatím nepůsobí a je to dobrovolné rozhodnutí zřizovatele. Hana Šišková vysvětluje logiku: čím dřív se začne pracovat s dítětem a rodinou, tím méně financí bude potřeba později a tím vyšší je šance na úspěch dítěte. Zároveň tvrdí, že mateřské školy jsou ve složité situaci, protože nemají podpůrné pozice, a je „nefér“ nechávat je bez podpory – právě tam je první kontakt rodiny s institucí a první velká možnost začít účinně pomáhat.

Veronika Novotná Šebestová doplňuje, že některé MŠ si mohly v OP JAK zvolit sociálního pedagoga.

(20:59) Včasná identifikace ještě před MŠ a mezioborová spolupráce

Jiří Daněk potvrzuje potřebu identifikace problémů už v MŠ a uvádí, že se diskutuje o nutnosti začít dokonce ještě před zápisem do mateřské školy – komunikovat a pracovat s rodinou dřív, než dítě vůbec do MŠ nastoupí. Opírá to o data, že řada dětí „vypadává“ z předškolního vzdělávání a nastupuje až v okamžiku povinnosti, někdy ani tehdy; pak už je dohánění na ZŠ velmi těžké. Včasná práce pomáhá navázat rodinu na služby a připravit dítě na školní docházku.

Hana Šišková přidává, že někdy je pozdě už v MŠ a že klíčové je „zkompetentňování“ rodičů; ideálně zachytit rodinu už v době narození dítěte. Zmiňuje směr, kterým jdou v rámci projektu Primokiz: hledání možností včasné identifikace a podpory rodin ještě před vstupem do instituce. Pokud se to podaří, vidí v tom princip pro dlouhodobé celostátní nastavení.

Zároveň zaznívá, že to vyžaduje rozšíření sítě a spolupráci minimálně tří oblastí: školství, sociální sféry a zdravotnictví. Pokud spolupracovat nebudou, děti budou dál „propadávat“ systémem; je možné, že bude potřeba vtáhnout i další odbornosti. Smyslem je snížit pozdější potřebu podpory na základních školách díky rané podpoře rodiny.

(23:28) Střední školy: možnosti financování a typické agendy

Moderátorka otevírá střední školy. Veronika Novotná Šebestová říká, že SŠ si pozici sociálního pedagoga mohly vyzkoušet už v projektu Podpora rovných příležitostí a že od září byla možnost žádat z OP JAK o sociálního pedagoga i pro střední školy.

Hana Šišková (Praha 7 není zřizovatel SŠ, ale má je na území) vysvětluje, že problémy si žáci často nesou ze ZŠ: rozvody, vztahové a rodinné problémy, psychické obtíže – napříč společností, nejen ve vyloučených lokalitách. Střední školy si někdy mylně myslí, že sociálního pedagoga nepotřebují, protože si ho spojují jen se sociálním či ekonomickým znevýhodněním. Podle Hany Šiškové je však důležité dávat prostor sociálním pedagogům i na SŠ, protože využití bude srovnatelně velké jako na ZŠ. Na otázku spolupráce uvádí, že Praha 7 spolupracuje s hlavním městem Prahou; dělali konferenci pro zřizovatele a nabídka podpory směrem ke středním školám existuje, i když se zatím málo využívá.

Jiří Daněk uvádí typické téma ze SŠ: rozběh a nastavení třídnických hodin, které nejsou na SŠ vždy standardem. Sociální pedagog pomáhá třídním učitelům s vedením třídnických hodin a podporuje klima školy. Současně pomáhá s motivací žáků (např. „spí v hodinách“, nízký zájem o učení, hlavně na učňovských oborech), s absencí a důsledky (mezery v učivu, obtíže u zkoušek). Doplňuje se, že šikana se týká i SŠ a prevence i intervence jsou zde důležité.

(27:25) Typické problémy napříč stupni: MŠ a návyková báze, ZŠ a narůstající absence

Moderátorka se vrací k praxi a žádá o škálu problémů. Jiří Daněk u předškolního věku popisuje situace, kdy dítě do MŠ nechodí nebo chodí málo, nemá návyky na režim školského zařízení a později se objevuje odmítání školy (ráno nejde vzbudit, pláč, nechce do školy). V MŠ se dá pracovat na zvykání na docházku. Uvádí i chybějící hygienické návyky (např. mytí rukou po toaletě), pracovní návyky (vydržet chvíli sedět a pracovat) a slabší rozvoj vědomostí, které by byly lepší při pravidelné docházce do MŠ.

U základní školy, zejména starších dětí, zmiňuje jako jedno z nejčastějších témat výraznou absenci, která v ČR narůstá. Za absencí podle něj vždy něco stojí: problémy v rodině, nízká motivace ke vzdělávání („škola nebaví, nevidí smysl“), vztahy ve třídě, šikana nebo konflikty s učitelem. Škála je široká a sociální pedagog má roli v rozkrývání pozadí.

(29:41) Včasné rozpoznání: „tykadla“ na změny chování a práce v zárodku

Moderátorka formuluje logiku spolupráce: třídní učitel identifikuje problém a kontaktuje sociálního pedagoga, který začne rozklíčovávat, co je zatím. Hana Šišková doplňuje, že často jde o jemné signály a změny chování: dítě je náhle unavené, z aktivního se stane tiché, nebo u tichého dítěte dojde k dalšímu útlumu. Přítomnost sociálního pedagoga podporuje celou školu ve vnímavosti a citlivosti k těmto náznakům.

Zaznívá důraz na práci „v zárodku“: když třídní učitel řekne „něco nesedí, můžeš se podívat“, zachytí se problém ještě malý. Nehasí se až požár (velké psychické problémy, masivní absence, školní neúspěch), ale sanují se příčiny dřív, než se rozhoří. To je označeno za zásadní roli sociálního pedagoga a prvek, který mění klima školy.

(31:14) Denní náplň práce sociálního pedagoga a role ředitele

Denní náplň je popsána jako široká: sociální pedagog individuálně pracuje se žáky, navštěvuje rodiče a komunikuje s nimi, snaží se navazovat kontakt a spolupráci. Komunikuje s aktéry mimo školu (sociální aktivizační služby, neziskové organizace, OSPOD, policie aj.). Důležitá část práce je i „přítomnost ve škole“ – pohyb po škole, pozorování, včasná identifikace problémů ve vztazích ve třídě i v rodině. Jako příklady rodinných problémů zaznívají konfliktní rozvody/rozchody, hádky v rodině a celkové napětí, které dítě prožívá.

Moderátorka otevírá roli ředitele: Jiří Daněk říká, že sociální pedagog potřebuje podporu ředitele, zpětnou vazbu a zejména jasné nastavení náplně práce podle potřeb školy. Na začátku je důležité vyjasnit kompetence, aby nedocházelo ke konfliktům či překryvům (např. když sociální pedagog dělá prevenci ve třídách a přitom se „přetahuje“ o kompetence s metodikem prevence, zatímco ředitel ho chtěl primárně na individuální práci a práci s rodinou). Je potřeba sladit roli v rámci školního poradenského týmu.

Dále je třeba seznámit pedagogický sbor s rolí sociálního pedagoga, aby věděl, s čím se na něj obracet. Stejně tak mají být informováni rodiče: že taková pozice ve škole je, s čím může pomoct, že může přijít na návštěvu, pomoci nastavit režim dne, řešit materiální otázky a propojit rodinu s dalšími službami. K tomu všemu je klíčová ředitelská podpora.

(34:22) Metodická podpora: asociace, kompetenční karty a role ministerstva

Jiří Daněk uvádí, že Asociace sociálních pedagogů ředitelům pomáhá – telefonicky, e-mailem a někdy i návštěvou školy, kde pomůže nastavit kompetence a náplň práce. Zmiňuje „kompetenční karty“ pracovníků školního poradenského týmu (materiál vydaný organizací META ve spolupráci s MŠMT), které mohou školy využít i samostatně při společném nastavování rolí; podporu mohou získat jak od META, tak od asociace.

Na otázku, zda MŠMT pomáhá přímo s rozdělením úvazků, Veronika Novotná Šebestová říká, že je to zejména v kompetenci ředitele, protože nejlépe zná potřeby své školy.

(35:39) Sociální pracovník vs. sociální pedagog a chystané metodické doporučení

Moderátorka zmiňuje realitu, že v některých regionech místo sociálního pedagoga funguje sociální pracovník. Jiří Daněk vysvětluje, že je to přirozená reakce škol na potřeby a na dostupné možnosti financování (např. projektové výzvy umožňující zřídit pozici sociálního pracovníka). Obě profese jsou si blízké a sdílejí cíl pomoci dětem a rodinám, ale liší se náplní.

Klíčový rozdíl: sociální pracovník má silnější kompetence v sociálně-právní oblasti, ale nemůže vykonávat pedagogické činnosti. Sociální pedagog má větší kompetence v práci se třídou a klimatem, v prevenci a intervenčních programech, v metodické podpoře učitelů a v rozvoji wellbeing; v těchto oblastech může mít sociální pracovník mezery. Profese se částečně prolínají i doplňují, ale nejsou totožné.

Veronika Novotná Šebestová doplňuje, že MPSV chystá ve spolupráci s MŠMT metodické doporučení pro sociální pracovníky v mateřských a základních školách.

(37:28) Kde hledat informace a jaké materiály vznikly

Veronika Novotná Šebestová uvádí, že v prosinci 2025 MŠMT zveřejnilo standard studia k rozšíření odborné kvalifikace pro získání kvalifikace sociálního pedagoga, platný od 1. 1. 2026. V lednu 2026 se na edu.cz objevily nové materiály k sociálnímu pedagogovi cílené na ředitele škol a zřizovatele. Na edu.cz je také „Akademie rovných příležitostí ve vzdělávání“ – vzdělávací balíček s dílčími metodikami a výběry, které školám pomáhají lépe porozumět potřebám žáků se sociálním znevýhodněním.

Jiří Daněk pak doporučuje klíčové výstupy asociace: metodiku práce sociálního pedagoga, která shrnuje roli a náplň práce i konkrétní oblasti působení, využitelnou i pro metodiky prevence či školní psychology. Dále zmiňuje sborník kazuistik z intervizních seminářů (konkrétní příběhy, případy, návrhy postupů a příklady dobré praxe). A také výzkumnou publikaci/zprávu zaměřenou na potřeby ZŠ a uplatnění sociálního pedagoga, opřenou o širší výzkum.

Hana Šišková doporučuje analytickou zprávu o rozvoji sociální pedagogiky v Praze 7 (za školní rok 2023/2024 na šesti školách), kombinující kvantitativní i kvalitativní pohled, zpracovanou sociologem. Podle ní ukazuje přínosy pro ředitele, učitele i externí aktéry (sociální odbor, OSPOD, neziskové organizace aj.) a obsahuje data a čísla, která pomáhají argumentovat a cílit podporu.

(41:25) Evaluace a práce s daty: Praha 7 i asociace

Moderátorka řeší přenositelnost analytické zprávy. Hana Šišková říká, že některé prvky jsou přenositelné, ale vyžaduje to analytického pracovníka. Popisuje i další krok: sociální pedagogové začali zhruba před rokem zapisovat data do systému, který umožňuje kvantitativní vyhodnocování. Díky tomu lze sledovat typy případů a problémů, jejich četnost atd., a cíleněji nastavovat finanční, materiální i personální podporu. Zprávu vyhodnocovali po třech letech fungování; průběžné vyhodnocování z datového systému má být pravidelné.

Kvalitativní část evaluace na Praze 7 probíhala přes fokusní skupiny, individuální dotazování a dotazníková šetření v hlubším kontextu mezi učiteli, řediteli i dalšími organizacemi. Závěr, který zdůrazňuje, je jednoznačná přínosnost pro všechny zúčastněné. Jako významný efekt uvádí i preventivní účinnost ve vztahu k OSPOD: sociální pedagogové konzultují případy preventivně a přínos se projevuje v tom, aby co nejméně dětí spadalo do péče OSPOD.

Hana Šišková dále popisuje, že data využívají i v širší správě území (demografická studie včetně sociálního složení, zadluženosti, bytové problematiky). Na základě dat dělají intervence jako dluhové poradenství nebo kontaktní místo pro bydlení, tedy kroky cílené na rodiny i děti.

Asociace podle Jiřího Daňka také sbírá data: počty sociálních pedagogů v MŠ, ZŠ, SŠ, počty absolventů oboru sociální pedagogika, a hlavně informace o tom, co sociální pedagogové reálně dělají, jaký je přínos a jakou podporu potřebují. Zmiňuje výzkumnou zprávu „Sociální pedagogové v českých školách“ jako podklad, který přispěl k legislativním změnám, i výzkum z intervizních seminářů (zátěž práce, potřeby podpory, prevence vyhoření). Do budoucna chtějí sbírat data o dopadech po legislativním ukotvení, více se věnovat mateřským školám (analýza činností) i středním školám (jejich potřeby).

(47:52) Jak poznat přínos: ukazatele z pohledu praxe, ministerstva a zřizovatele

Jiří Daněk popisuje, že přínos hodnotí přes více rovin: docházka (snižování absence), prospěch, klima školy a vnímání pozice ostatními pedagogy (pocit podpory). Sledují i pohled ředitelů (zda je pozice přínosná, co by případně potřebovali doplnit) a typy problémů, které sociální pedagogové řeší, a jak se daří je řešit.

Veronika Novotná Šebestová doplňuje roli sběru dat: evidence absencí umožní včas identifikovat žáky ohrožené školním neúspěchem nebo předčasným odchodem ze vzdělávání. Evidence žáků se sociálním znevýhodněním zase pomáhá lépe nastavit individuální podporu a spolupráci s rodinou a institucemi.

Na žádost o několik ukazatelů „že to funguje“ Jiří Daněk jmenuje: snížení absence (často vykazované už v projektu rovných příležitostí), zlepšení wellbeingu žáků (do školy chodí rádi, cítí se bezpečně), posílení podpory pro pedagogy (mají se na koho obrátit), zlepšení komunikace školy s rodinami (rodiče se škole nevyhýbají, více se zapojují) a snížení míry rizikového chování. Zmiňuje také, že metodici prevence vyplňují systém pro sledování projevů rizikového chování ve školách, kde lze sledovat, zda a v jakých oblastech rizikové chování klesá.

Hana Šišková uvádí zřizovatelské ukazatele: absence, školní úspěšnost/prospěch, ale „zcela zásadní“ je klima školy, včetně výskytu a řešení šikany a prevence. Zdůrazňuje měření klimatu jako průkazný ukazatel. Dále zmiňuje stabilitu pedagogického sboru a prevenci vyhoření učitelů – sociální pedagog je pro ni klíčovým aktérem, který učitelům pomáhá. Mezi důležité výsledky řadí i to, že minimum dětí nedokončí základní školu předčasně a naopak roste počet dětí, které by jinak po ZŠ skončily, ale díky dlouhodobé práci a motivaci sociálního pedagoga pokračují na střední školu či do učňovského vzdělávání. Zmiňuje také spokojenost rodičů, úbytek krizových situací, které by se „hasily až když hoří“, a jako další oblast i prevenci kriminality.

(53:05) Budoucnost: systémové posilování, advokacie, metodická podpora a udržitelnost

Moderátorka otevírá otázku budoucí podpory. Veronika Novotná Šebestová říká, že se počítá s dalším posilováním systémového ukotvení odborných pozic ve školách, aby školy měly stabilní týmy odborníků schopné včas zachytit problémy a pracovat s nimi přímo ve školním prostředí.

Jiří Daněk za praxi doplňuje směr asociace: chtějí dále získávat data, posilovat advokační činnost a zlepšovat systémové podmínky tak, aby školy mohly naplnit své potřeby, a aby sociální pedagogové působili ideálně na všech stupních škol. Součástí je pokračování metodické podpory pro sociální pedagogy, realizace kazuistických intervizních seminářů pro sdílení a řešení konkrétních případů a navázání na online podpůrné skupiny, které běžely v projektu Podpora rovných příležitostí a měly dobrý ohlas. Plánují i školení a semináře.

Hana Šišková zdůrazňuje význam podpory MŠMT pro podpůrné pozice, protože školy i školky je „nesmírně potřebují“. Za zásadní považuje dlouhodobou udržitelnost a předvídatelnost financování. Vyjadřuje přání, aby časem měla každá škola sociálního pedagoga a aby se k pozici dostaly i MŠ (třeba ve sdíleném režimu). Zároveň nabízí sdílení dobré praxe a vyzývá zřizovatele a školy, aby se ptali a přijeli se podívat; podobných škol ochotných sdílet zkušenosti je podle ní více.

(56:01) Závěrečná „pozitivní“ shrnutí: proč je sociální pedagog důležitý

V závěru moderátorka žádá každého o krátké shrnutí důležitosti pozice. Hana Šišková říká, že jde o to, aby každé dítě mělo šanci na úspěch a šťastný život; sociální pedagog pomáhá vyrovnávat nerovnosti, těžké situace a krizové momenty a posiluje šance dítěte, jeho spokojenost a zdravý vztah k sobě.

Veronika Novotná Šebestová zdůrazňuje propojování školy s rodinou, které může pozitivně ovlivnit dokončení základní docházky a pokračování na střední školu.

Jiří Daněk shrnuje roli sociálního pedagoga jako „parťáka“ pro žáky, rodiče i pedagogy – s lidským přístupem, který podrží, pomůže a snaží se překonat překážky tak, aby lidé mohli využít svůj potenciál a prožívat život kvalitněji.

(57:27) Poděkování, odkazy na materiály a rozloučení

Moderátorka děkuje hostům, znovu je představí a uzavírá, že na webu www.edu.gov.cz jsou k tématu sociálního pedagoga dostupné metodické materiály a další zdroje, o nichž v debatě mluvili. Divákům děkuje za sledování a zve na další infoservis.